Roli ústředního stříbrského svatostánku přisoudila historie okázalému a monumentálnímu děkanskému kostelu Všech svatých.

Jeho předchůdce byl založen ve 14. století, roku 1565 byl zcela přebudován v pozdně gotickém slohu. Vznikla sálová stavba s hranolovou věží. V letech 1754 až 1757 byl chrám rozšířen o dvě boční lodi, starý presbytář byl stržen a nahrazen novým delším kněžištěm, výsledný celek byl s výjimkou věže barokizován. Roku 1790 byla svatyně zrušena a uzavřena, avšak už o dva roky později bylo nařízení odvoláno, sakrální objekt byl znovu vysvěcen a začal opět sloužit věřícím. V letech 1826 a 1904 až 1906 podstoupil rozsáhlé opravy. V současnosti se výstavný kostel navzdory mírné degradaci fasád nachází v dobrém technickém stavu.

Chrám Všech svatých po pozdně barokní rekonstrukci získal podobu krátkého širokého trojlodí, jehož hlavní loď výrazně vyčnívá nad obě postranní. K dlouhému presbytáři s nepříliš obvyklým segmentovým závěrem na severu přiléhá hranolová gotická věž krytá cibulovou bání s lucernou. V jejím sousedství se nachází čtvercová sakristie s oratoří, další, tentokrát obdélníková modlitebna se přimyká k jižní stěně kněžiště. Fasádu budovy člení lizény a kasulová okna s profilovanými římsami, západnímu průčelí vévodí zvlněný tabulový štít se sochou Madony s Ježíškem, umístěnou ve výklenku, mezi dvěma kosými gotickými opěráky se zdvíhá klenutá otevřená předsíň osazená pilíři. Součástí mohutné čtyřpatrové věže, zpevněné opěráky, je plný ochoz, který spočívá na krakorcích.

Vnitřek hlavní lodi uzavírá valená klenba s lunetami, která spadá na dva páry pilířů. Nad oběma bočními loděmi se prostírají tři pole české placky, západní segment presbytáře je završen elipsovitou kupolí, ve zbylých dvou třetinách kněžiště se opět setkáme s plackovou klenbou. Interiér zdobí rokokové fresky Nanebevzetí Panny Marie od Eliáše Dollhopfa a Svaté rodiny od Františka Julia Luxe z šedesátých let 18. století. Bohaté vnitřní zařízení kostela vznikalo okolo roku 1760. Nad ostatní kusy mobiliáře vyniká hlavní oltář portálového typu s obrazem Všech svatých od výše zmíněného Eliáše Dollhopfa a sochami Boha Otce a svatého Víta, Václava, Vojtěcha a Prokopa. Kazatelnu zdobí reliéfní kartuše a skulptura svatého Salvátora.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• rokokové fresky

jmenný:

• František Julius Lux
• Eliáš Dollhopf