Barokní zámek se nachází na severovýchodním okraji obce Trpísty. Vesnice byla patrně založena už ve 12. století, první panské sídlo zde vyrostlo nejpozději v polovině 13. věku. Po roce 1251 se zmínky o Trpístech na dalších zhruba sto let z pramenů vytrácejí, zůstává proto otázkou, zda původní tvrz zanikla, nebo ji lze ztotožnit s rezidencí, která v Trpístech stávala ve 14. století. O její existenci v předhusitské době nás informují pouze nepřímé doklady, v dalších obdobích však zpráv postupně přibývá. Před rokem 1513 získal ves se statkem Linhart Markvart z Hrádku, jehož potomci ovládali Trpísty do počátku 17. století. Rod Markvartů z Hrádku přiblížil prostřednictvím renesanční přestavby středověké opevněné obydlí dobovým představám o komfortu, který mělo menší šlechtické sídlo svým obyvatelům nabízet. Roku 1612 koupil vesnici Jan Sebastián ze Švamberka, který ji připojil k třebelskému statku. Krátce poté přestala tvrz plnit svou rezidenční funkci, zanedlouho se však v souvislosti se zánikem třebelského hradu v poslední fázi třicetileté války stala centrem celého panství. V letech 1723 až 1729 byla stará budova až na rozsáhlé zděné sklepy stržena a na jejím místě vyrostl reprezentativní zámek, který nechal podle návrhu plzeňského architekta Jakuba Augustona vystavět hrabě Prosper ze Sinzendorfu. Po roce 1945 přešlo bývalé panské sídlo do vlastnictví státu, který sem umístil dětský domov, jenž se však roku 1991 přestěhoval na novou adresu. Šlechtické rezidenci, kterou už koncem osmdesátých let sužoval neblahý technický stav, hrozilo ještě na začátku nového tisíciletí zřícení, na čemž nic nezměnilo ani navrácení objektu potomkům původního majitele. Před nedávnem koupil celý areál soukromý investor, který začal ihned provádět finančně náročnou obnovu, jejímž cílem je zpřístupnění vzácné barokní památky veřejnosti.

Ze západního i východního průčelí patrového zámku vyčnívá oválný rizalit se zprohýbanými stěnami, balkonem a schodištěm, které návštěvníka vede k vstupnímu portálu. Fasádu člení kordonová římsa a pilastry, obdélníková okna jsou zdobena zčásti štukovými rámci a zčásti profilovanými suprafenestrami. Jeden z balkonů podpírají dvě sochy Herkula. Budovu kryje mansardová střecha s vikýři a věžičkou. Protilehlé rizality uvnitř ukrývají dva oválné sály. První z nich plní funkci reprezentativního vstupního vestibulu, druhý byl zamýšlen jako sala terrena, tedy přízemní sál otevírající se do zahrady. Interiéry jsou opatřeny valenými, plackovými i křížovými klenbami. Vnitřní prostory oživuje soubor fresek ze čtyřicátých let 18. století, jejichž autorem je malíř Václav Schmidt.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• tvrz

jmenný:

• Jakub Auguston
• Markvartové z Hrádku
• Linhart Markvart z Hrádku
• Jan Šebestián ze Švamberka
• Prosper ze Sinzendorfu
• Václav Schmidt