- Církevní stavby
Kostel sv. Mikuláše v Boru u Tachova
Bor u Tachova - Okres Tachov
Základní informace
typ památky: Církevní stavby - kostely
stavební sloh: románský sloh, gotika, baroko
historická epocha: středověk, novověk, moderní doba
Stručné představení
Historie borského kostela svatého Mikuláše se začala psát už na počátku 13. století, dnes na místě původní románské svatyně stojí krásný vrcholně barokní chrám z poloviny 18. věku.
Historie
První zmínka o kostele svatého Mikuláše, který tvoří dominantu borského náměstí Republiky, pochází z roku 1384. Podle posledních zjištění byl původní chrám vybudován už v první třetině 13. století v románském slohu a jeho podoba byla silně ovlivněna soudobou švábskou církevní architekturou. Po požáru města se svatostánek v letech 1737 až 1746 podrobil rozsáhlé renovaci, jejíž plány patrně vypracoval věhlasný architekt italského původu Jakub Auguston. Během rekonstrukce došlo ke snížení jižní hranolové věže s jehlanovou střechou, která byla vystavěna roku 1526 v pozdně gotickém slohu.
Výsledkem dalekosáhlých úprav byl jednolodní barokní chrám obdélníkového půdorysu s polygonálně zakončeným presbytářem. Na rozdíl od obou bočních stěn závěru kněžiště, které jsou konkávně prohnuty, si zadní obvodová zeď zachovává rovný tvar. K jižní straně presbyteria přiléhá patrová čtvercová sakristie s oratoří. Západní průčelí kostela je osazeno vystouplým středovým rizalitem. Po obou stranách okna, které je umístěno nad vstupním portálem, se nacházejí dvě niky se sochami svatého Václava a Floriána. Rizalit vybíhá v plastický volutový štít s výklenkem, který ukrývá skulpturu svatého Mikuláše, jež vévodí celé západní stěně.
Monumentální interiér je opticky členěn postranními pilíři, prostory mezi nimi vyplňují tribuny propojené chodbami. Loď, podkruchtí i kněžiště jsou sklenuty plackou, sakristie s oratoří klášterní klenbou s lunetami. Hodnotnému vnitřnímu zařízení vévodí série fresek z poloviny 18. století, jejichž autorem je malíř Václav Schmidt. Většina sochařské výzdoby včetně působivého hlavního oltáře pochází od Jakuba Artschlaga a její vznik spadá do půle 18. věku. O několik desetiletí mladší je klasicistní kazatelna. Nad vchodem do sakristie ční vzácný gotický deskový obraz Panny Marie s chórem andělů, který byl do kostela přenesen z místního kláštera.
V květnu 1945 byla svatyně poškozena dělostřelbou a následným požárem, po roce 1980 byla provedena oprava střech i fasád. Obnova fresek v interiéru pokračuje dodnes.
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
jmenný: