V letech 1680 a 1689 zasáhla Čechy morová epidemie, která se však v obou případech Rokycanům vyhnula. Při další morové ráně v roce 1713 se představitelé města zavázali, že pokud Rokycany vyváznou i tentokrát, postaví na Vršíčku „malou kapli neb kostelíček“ jako dík za ochranu Panny Marie. Posledním impulzem ke stavbě byl válečný rok 1741, kdy se v Čechách opět začala šířit morová epidemie, která se Rokycanům nevyhnula. Z iniciativy císařského rychtáře Matyáše Augustina Švantle z Třebska, primátora Jana Krafta a děkana Šebestiána Tomandla se uskutečnila sbírka mezi jednotlivými měšťany. Dne 27. května 1744 byl položen základní kámen ke stavbě kaple zasvěcené Navštívení Panny Marie, sv. Šebestiánu, sv. Rochu a sv. Rozalii. Tři posledně jmenovaní světci byli protimorovými patrony a měli město spolu s Rokycanskou Madonou chránit. Pro stavbu bylo vybráno místo nad morovým lazaretem na Březové hůrce či Vršku půl hodiny pěší chůze vzdálené od Rokycan, název Vršíček je až pozdější. Výstavba patrně podle projektu Jana Mourka byla značně ztížená neexistencí cesty, stavební materiál musel být vynášen. Kaple byla vysvěcena děkanem Šebestiánem Tomandlem v roce 1747. Její půdorys je netradiční, tvoří ho řecký kříž sklenutý kupolí, v průčelí jsou umístěny dvě věže.
V roce 1844 byla poblíž kaple postavena poustevna a zřejmě teprve tehdy sem byly vybudovány první kamenné schody. V roce 1872 se kaple dočkala zásadnějších oprav střechy a věže. Pořízeny byly rovněž nové varhany od Karla Schiffnera. Nahrazen byl i původní oltář, do nového byly osazeny obrazy Jana Herzoga představující sv. Vojtěcha a Pannu Marii a od Františka Čermáka vyobrazení sv. Prokopa. Interiér kaple byl barevně vymalován. Dne 27. června 1884 zde sloužil mši kardinál a arcibiskup pražský Bedřich Schwarzenberg. Při sestupování ze schodů mu uklouzla noha, ale naštěstí se mu nic nestalo. To dalo podnět k tomu, aby se schody patřičně upravily. Nové schody byly osazeny v roce 1894 na náklady města a donátorů, jejichž jména na ně byla vytesána. V letech 1994–1998 byla provedena oprava venkovního pláště kaple, kopule byla pokryta mědí a byla pořízena nová báň, vše podle projektu ing. arch. Jana Soukupa z Plzně. V letech 2012–2013 byly opraveny přístupové schody, které již byly ve velmi špatném stavu. Kaple je v majetku Římskokatolické farnosti Rokycany.

Při stavbě kaple na Vršíčku pomáhal podle pověsti také kovář a příležitostný zedník Jan Hořice z Rokycan. Jedna z jeho dcer mu každý den nosila na Vršíček jídlo. Jednou uvařila velký hrnec sladké kaše, hojně ji omastila máslem. Kaši přinesla otci na stavbu tak horkou, že si jí spálil rty. Nedopatřením jí pak vyklopil z hrnce do malty a promíchal ji. Zeď pak držela lépe než ostatní a do smrti pak chodil vnoučatům ukazovat, kde je zeď vyzděná maltou s kaší.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• poustevna
• základní kámen
• mor
• kamenné schody

jmenný:

• Jan Herzog
• Bedřich Schwarzenberg
• František Čermák
• Jan Hořice
• Jan Kraft
• Jan Mourek
• Jan Soukup
• Karel Schiffner
• Matyáš Augustin Švantle z Třebska
• Šebestián Tomandl