Po roce 1918 začíná doba, kdy ve větších městech vznikají domy pro studenty, kteří museli dojíždět na střední či vysokou školu z větší dálky. Jedná se o jakési předchůdce dnešních kolejí a internátů. Též v Plzni, kde byly za první republiky pouze střední školy, byla snaha vybudovat útočiště pro dojíždějící žáky. Již počátkem 20. let existoval Spolek Studentského domu, jehož cílem bylo nejen získat dostatek financí na realizaci, ale zároveň také vybrat vhodné místo i architektonický návrh. Z předložených náčrtů byl vybrán poměrně velkorysý plán Bohumila Chvojky vycházející z vlivu národního dekorativismu a secese. Vhodné místo ke stavbě zase po delších dohadech zvolil starosta Luděk Pik, dům měl být umístěn na reprezentativním Denisově nábřeží, které se rozšířilo po úspěšné regulaci řeky Radbuzy v roce 1923.

Stavba započala v roce 1927 a dokončena byla o dva roky později. Kvůli přílišné finanční náročnosti byla dokončena pouze první část obsahující ubytovací, společenské a spolkové místnosti, čítárnu, knihovnu a jídelnu. Učňovský dům a dům s Loutkovým divadlem feriálních osad nikdy dokončen nebyl. Chvojka nakonec ustoupil také od své příliš zdobné varianty s kubistickými prvky a naopak strohým pojetím fasády jasně naznačil své směřování k purismu. Dům byl pojmenován na počest prezidenta republiky Masarykův studentský dům.   

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Radbuza
• Denisově nábřeží

věcný:

• Spolek Studentského domu

jmenný:

• Luděk Pik
• Bohumil Chvojka