Současné sídlo Církve československé husitské na roku Klatovské třídy a Husovy ulice vystavěli jako své duchovní centrum němečtí evangelíci v Plzni v polovině 19. století. V červnu roku 1865 byl položen základní kámen ke stavbě realizované dle návrhu architekta Václava Daniela. Jako jakýsi symbolický vzkaz do budoucnosti byla do základů uložena schránka s císařským patentem z roku 1861, stavebními plány budovy a dalšími dobovými dokumenty. Kostel byl dokončen v září 1869 a jeho slavnostnímu otevření přihlížely významné osobnosti z Plzně i z Prahy. Již o 30 let později se zásadně proměnila podoba modlitebny, v jejímž čele byla z drobného sanktusníku vztyčena mohutná věž, jejíž ukotvení si vyžádalo jisté zásahy i do interiéru. Autorem této inovace byl Edvard Kroch. Až do počátku 20. století sloužil kostel výhradně německé menšině, teprve v roce 1903 se tu konala první česká mše. Úbytek plzeňských Němců ve 30. letech 20. století navíc vedl k tomu, že administrace kostela byla zajišťována z Chebu.

Koncem 2. světové války byl kostel poškozen, jakýmsi mementem mori je dodnes prostřelená okenní tabulka na galerii a stopa po kulce v hlavním oltáři, který věnovala již roku 1868 Augusta Danielová, manželka stavitele objektu, jednalo se o obraz Carla Johanna Nepomuka Hemerlina „Z mrtvých vstalý Kristus.“ Kostel se věřícím otevřel první poválečnou bohoslužbou 13. května 1945, kterou pronesl Jaroslav Fiedler. Kostel včetně fary a školy nyní získala Československá církev husitská, v jejímž majetku je dodnes. Normalizační 70. léta byla naopak pro kostel dobou velkých změn. Michal Moc tu nechal vystavět kolumbárium, jemuž vévodí triptych Jany Wienerové. Jindřich Metyš přetvořil hlavní průčelí kostela do dnešní podoby. Biskup Fialka pak také navrhl upravit interiér, především jej doplnil novou kazatelnou. Posléze se svatostánek dočkal rekonstrukce až v roce 1990.

Husitský kostel s farou tvoří budova o jednoduchém půdorysu zdobená směsicí novorománských, novogotických a novorenesančních prvků. Vnitřnímu prostoru uzpůsobenému přibližně pro 150 lidí vévodí neorenesanční varhany od varhaníka Karla Schiffnera z roku 1885, osmiboká křtitelnice z červeného mramoru, zajímavý Stůl Páně od Josefa Kotyzy a již zmíněný původní oltář.

Jakub Auguston

asi 1668 - 1735

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• varhany
• Církev československá husitská
• Sbor Dr. Karla Farského
• Němci

jmenný:

• Karel Schiffner
• Václav Daniel
• Edvard Kroch
• Carl Johann Nepomuk Hemerlin
• Jaroslav Fiedler
• Michal Moc
• Jana Wienerová
• Jindřich Metyš
• Fialka
• Josef Kotyza