V roce 1839 si mlynář Jílek vyvolil pro stavbu svého moderního mlýna břehy řeky Klabavy nedaleko Chrástu. Hospodaření podnikavému Jílkovi značně vynášelo, a tak brzy vlastní mlýn obklopily další hospodářské prostory a celému souboru budov vévodil obytný patrový objekt na severní straně usedlosti. Vilu čp. 114 si Jílek vystavěl jako reprezentivní rodinné sídlo. Na první pohled zaujme mansardová střecha a hranolovitá věžička při severozápadní straně. Severní průčelí navíc zdůrazňuje rizalit a veranda nesená zdobnou dřevěnou kosntrukcí. Samotný interiér, zahrnující vedle bytu mlynáře, další provozní prostory, je přepychově zdoben secesními prvky. Některé místnosti jsou na stěnách a stropech navíc doplněny štukovou výzdobou.

Při východní straně areálu stojí objekt mlýna, k němuž je veden 200 metrů dlouhý vodní náhon. Mlýn má klasickou dvoudílnou dispozici se dvěma obytnými místnostmi a mlýnicí. V chodbě je dodnes k vidění původní chlebová pec. Přestavbou v roce 1940 došlo k snížení podlahy v přízemí o 1 metr za účelem usazení transmise a elektromotoru. Stabilní naftový elektromotor Škoda z roku 1932 byl oddělený ve zvláštní místnosti, někdy v posledních letech byl ale odcizen. Mlýnice měla standardní patrové provedení polouměleckého mlýna. Ve zvýšeném přízemí pracovaly dvě žitné a jedna pšeničná válcová stolice, loupačky a francouzský mlecí kámen, v patře se pak čistilo obilí a vysévala mouka. Dopravu zajišťovaly kapsové dopravníky v dřevěném potrubí. Šalanda se nacházela v severovýchodním rohu v patře. Mlýn byl propojen se sýpkou a elektrárnou, ta nahradila prostor pro bývalé mlýnské kolo. Srdcem elektrárny byla vertikální kašnová Francisova turbína. Ze západu pak Jílkův dvůr uzavíraly chlévy a kolny. Jižní stranu dvora zaujímala stodola stržená povodní v roce 2002.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Klabava

věcný:

• sýpka
• elektromotor Škoda
• Francisova turbína
• fraumělecký mlýn
• elektrárna
• chlebová pec

jmenný:

• mlynář Jílek