Areál žinkovského zámku se rozkládá na břehu rybníka. Původní barokní stavba se ztrácí v pozdějších úpravách. Ty byly realizovány po roce 1883, kdy velkostatek získal hrabě Jan z Harrachu, a zvláště po roce 1897. Tehdy Žinkovy koupil rytíř Karel Wesselý, architekt, jenž nechal zámek přestavět v romantické pseudoslohové sídlo v duchu české renesance. Přestavbu realizovali vídeňští architekti Hermann Hellmer a Ferdinand Fellner. V této době vznikla novogotická kaple a věž v průčelí, zámek získal charakteristické štíty, sgrafita a figurální scény. Interiéry byly upraveny ve stylu pozdního historismu. Příkop starého sídla byl zasypán a za zámkem byl vybudován rozlehlý park.

Roku 1915 koupil velkostatek průmyslník Karel Škoda. V této době byl objekt zvelebován a modernizován, dodnes se z tohoto období dochovala např. koupelna. Hlavní fasády byly upraveny podle různých historických předloh. Řešení západního průčelí bylo ovlivněno německou středověkou architekturou, zatímco jižní fasáda byla vyvedena ve stylu italské renesance, s lodžií a arkádovou galerií. Na této straně je také umístěna socha sv. Jana Nepomuckého.

V majetku Škodovy rodiny byl zámek do roku 1945. Posledním vlastníkem z tohoto rodu byl Emil Škoda. Po roce 1948 sloužil objekt jako rekreační zařízení Revolučního odborového hnutí. Areál byl opakovaně využíván filmaři, natáčel se zde film Jestřáb kontra Hrdlička, pohádka Neberte nám princeznu nebo dramatický příběh Pramen života. Dnes má soukromého majitele a probíhá jeho postupná obnova. Veřejnosti je přístupný při mimořádných prohlídkách. Je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Žinkovy

věcný:

• sgrafita
• socha sv. Jana Nepomuckého
• zámek
• kaple
• věž
• park
• koupelna
• lodžie
• arkáda
• rekreační zařízení
• Revoluční odborové hnutí
• filmové místo

jmenný:

• Jan z Harrachu
• Karel Wesselý
• Hermann Hellmer
• Ferdinand Fellner
• Karel Škoda
• Emil Škoda