Dominantou Merklína je čtyřkřídlá patrová budova zámku, jež byla zbudována na místě původní tvrze kolem roku 1670. Podnět ke stavbě barokního zámku dal tehdejší majitel Jakub Filip Berchtold z Uherčic. Z tvrze zůstala část suterénu s pozdně gotickými detaily v jihovýchodním nároží. V polovině 18. století byl objekt upraven zazděním arkád. Výrazná přestavba proběhla v letech 1824 a 1825. Tehdy byla zbořena věž. Klasicistní přestavbu realizovali Krakovští z Kolovrat. K dalším úpravám došlo i ve 20. století.

Svažitý terén před průčelím zámku je vyrovnán vysokou tarasní zdí. V interiéru jsou stlačené valené klenby s trojúhelnými výsečemi. Do zámeckého parku směřuje pilířová brána zdobená vázami. Na prostranství před zámkem je umístěna kamenná kruhová nádrž. V zámku, který je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek, dnes sídlí obecní úřad. Každoročně se zde koná výstava bonsají a čarověníků s názvem Bonsai Merklín, která se těší účasti tuzemských i zahraničních návštěvníků.

Součástí areálu je bývalý hospodářský dvůr s budovami barokního původu, k němuž patřil i pivovar a lihovar, který stál pod zámkem při cestě na Roupov. Ve svahu nad zámkem stojí v prostoru parku velká dvoupatrová budova sýpky s trámovými stropy. V blízkosti hospodářského dvora stojí budova bývalého důchodního úřadu panství. Přízemní objekt je kryt valbovou střechou. Vybudován byl snad již na přelomu 17. a 18. století, v 19. století prošel úpravami.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Merklín
• Roupov

věcný:

• sýpka
• hospodářský dvůr
• zámek
• tvrz
• zámecký park
• důchodní úřad

jmenný:

• Jakub Filip Berchtold z Uherčic