V kopcovité krajině Chudenicka, na strmé ostrožně nad řekou Poleňkou založili potomci Drslaviců statek, jenž dostal název Poleň. Pro Poleň jsou typické zajímavé stavby lidové architektury z 18. století. Vlastní půdorys obce je poněkud nejednoznačný. Centrum tvořila dvoji kostelů, kostel sv. Markéty je dnes již v rozvalinách, na vrcholu strmé ostrožny, u nich se nacházela fara a snad i poleňská tvrz. Zástavba se naopak soustředila severně od kostelů a západně od komunikace stoupající od řeky Poleňky. Na jižním okraji vsi byl situován hospodářský dvůr a mlýn. Naopak severozápadní část patřila místní hospodě. Dlouhé 19. století bylo i zde ve znamení čilého stavebního ruchu, kdy nové usedlosti vyrůstaly především na východním úpatí ostrožny. Koncem 19. století byla snaha uzpůsobit prostor v sedle ostrožny na sever od středu vsi do podoby návsi, avšak tradičně jako toto centrum sloužila krátká, avšak široká ulice stoupající od sedla ke kostelu. Důležitou sakrální památkou Poleně je kostel Všech Svatých, jenž ukrýval tzv. Poleňskou madonu, dílo Lucase Cranacha st., které přinesl neznámý cizí voják po roce 1518, dnes je uložena v Národní galerii v Praze.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Poleňka

jmenný:

• Lucas Cranach
• Drslavici