Plánický farní kostel byl v polovině 18. století zasvěcen poněkud netradičnímu světci, sv. Blažejovi. K realizaci stavby bylo vybráno místo, kde dříve stával svatostánek plnící funkci farního kostela již v době vzniku klášterní vsi ve 14. století. Kompaktní stavba kostela je jednolodní, obdélná a v západním průčelí jí vévodí mohutná čtverhranná věž s mansardovou bání a podpěrnými volutami na bocích. Ke svolávání věřících sloužily již od počátku hned 3 zvony. Před 2. světovou válkou byly uschovány, avšak v roce 1946 byl osazen znovu již jen jediný, který se dochoval. Presbytář na čtvercovém půdorysu přiléhá na severní straně, menší obdélný přístavek pak doplňuje kostel z jižní strany. Interiér má jasný barokní ráz. Výjimkou je hlavní renesanční oltář, který byl do kostela přenesen z Přeštic. Obraz na něm pak namaloval malíř V. Ouředník. Značnou historickou hodnotu mají také čtyři mosazné svícny ze 17. století.
