Pod dnešní rozhlednou Bolfánek vyvěral železitosirný pramen, jenž měl údajně léčivé účinky. Lidé z okolí sem nejprve podnikaly poutě, až posléze tu vyrostly lázně, které v polovině 19. století přestavěl Evžen Karel Černín na malý empírový zámek. Tou dobou byla také v okolí sídla rozšířena zahrada, z níž vznikl výstavní anglický park přecházející v lesopark s Kvapilovým Rusalčiným jezírkem. Černínové využívali Lázeň především jako letní sídlo a zvali sem významné hosty. Zdejší malebná krajina tak uchvátila nejen Josefa Dobrovského, ale například i Františka Palackého, pobýval tu také chudenický rodák Jaroslav Kvapil.

Ačkoli léčivý pramen se v průběhu let zcela vytratil, zůstala tu na něj alespoň památka v podobě tohoto jednopatrového zámečku zdobeného rizality a sloupovým portikem. Černínové jej vlastnily až do roku 1945, kdy jim byl veškerý majetek zabrán státem. Ve 2. polovině 20. století se tu rekreovali zaměstnanci plzeňského pivovaru a dnes je opět navrácen původním majitelům.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Žďár

věcný:

• lesopark
• Rusalčino jezírko
• Plzeňský Prazdroj

jmenný:

• Černínové z Chudenic
• Evžen Karel Černín
• Jaroslav Kvapil
• František Palacký