Necelé 2 kilometry jihovýchodně od Dolan se nachází skalnatý vrch Komošín, jenž dal jméno neznámému hradu, který na něm stával snad již před rokem 1334, kdy tu pobýval Oldřich ze Svrčovce. O historii Komošína či stavební podobě toho víme skutečně zoufale málo. Jedinou nezpochybnitelnou zprávu o jeho existenci máme až z roku 1510, kdy je však uváděn již jako pustý. Co se však na Komošíně dělo předcházejících 200 let, můžeme jen spekulovat. August Sedláček považoval za jeho stavitele právě Oldřicha ze Svrčovce, po němž tu prý byl pánem jakýsi Půta z Dolan. K roku 1379 získal Komošín spolu s okolními statky Bušek z Pušperka a spravoval jej snad až do roku 1395. Až koncem 15. století víme o dalším majiteli a tím byl Ota Kamýcký ze Stropčic, který však roku 1484 tento hrad opustil a přesídlil na blízký Svrčovec, čímž se osudy Komošína velmi úzce propletly právě se Svrčovcem. Roku 1501 jako součást dědictví připadl Kanickým z Čachrova a roku 1510 jej koupil Jan Jeníšek z Újezda a na Svrčovci, tou dobou však již pustý hrad jen nadále chátral, a tak se Jeníškův syn Přibík rozhodl odkázat jej klatovským jezuitům. Přibližně o 200 let později rozhodl rektor klatovské koleje Karel Pfefferkorn, aby do trosek hradu byla vsazena kaple zasvěcená Máří Magdaleně. Ani tato kaple tu však nestála příliš dlouho, neboť koncem 18. století byla zrušena v rámci josefínských reforem. Posledními majiteli tohoto panství pak byli Černínové z Chudenic.

Původní majitelé této lokality zvolily ke stavbě svého sídla poměrně špatně přístupný, úzký vrchol, na němž si vystavěli rozlehlý dvoudílný hrad, jehož dominantou byla okrouhlá věž nacházející se zřejmě v místech za bývalou jezuitskou kaplí. Do hradního areálu se vstupovalo od jihovýchodu, kde zvoditý most překlenoval do skály vytesávaný mohutný příkop. Hradby ani hlavní brána se nedochovaly, a tak dnes nejsme schopni rekonstruovat jejich původní podobu ani je blíže lokalizovat. Vlastní plocha bývalého hradiště byla po zrušení kaple rozparcelována a nyní se zde nachází několik domů. Na jižní straně je u jednoho z nich dochován malý sklep s valenou klenbou vytesávaný do skály. V čele hradu pak můžeme pozorovat ještě pozůstatky vlastní dominanty hradu, tedy velké zaoblené věže.

Z těchto skromných pozůstatků můžeme soudit, že se jednalo o honosný šlechtický hrad bergfrítového typu, který byl vystavěn nejpozději v první polovině 14. století.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Sv. 9. Domažlicko a Klatovsko, Praha 1893

DURDÍK, Tomáš. - SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy, Praha 2005

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• bergfrít
• jezuité

jmenný:

• Černínové z Chudenic
• páni ze Svrčovce
• Oldřich ze Svrčovce
• Půta z Dolan
• Bušek z Pušperka
• Ota Kamýcký ze Stropčic
• Kaničtí z Čachrova
• Jan Jeníšek z Újezda a na Svrčovci
• Přibík Jeníšek z Újezda a na Svrčovci
• Karel Pfefferkorn