Václav Koranda starší byl radikální husitský kněz, významný duchovní i politický vůdce táboritů a kazatel. O jeho mládí nemáme žádné informace, nacházíme jej až roku 1414 jako faráře v Plzni, kde posléze začal kázat. Odtud odešel s houfem husitů, kterému velel Jan Žižka. Zúčastnil se bitvy u Sudoměře. Se Žižkou dorazil do Tábora, kde se stal jedním z nejradikálnějších kněží. V roce 1420 se podílel na proslulém ničení kláštera na Zbraslavi. V roce 1435 se účastnil jednání se Zikmundem Lucemburským. V roce 1452 se odmítl podrobit zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, takže byl spolu s dalšími táborskými kněžími uvězněn v Praze na Staroměstské radnici. Poté byl až do konce života vězněn na Jiříkových hradech. Zemřel roku 1453 na hradě v Liticích.

Na jižním Plzeňsku je jeho jméno spojeno s vesnicí Bzí, kde na Jezevčí skále v září 1419 vyhlásil husitský manifest o svobodě slova Božího v českých zemích (první pražský artikul). Na tomto místě byla v září 1969 odhalena pamětní bronzová deska s reliéfním kalichem a nápisem. Místo je zváno Korandovy kameny.

Literatura

Seznam literatury