Rozsáhlou vesnici Příchovice najdeme v údolí řeky Úhlavy nedaleko Přeštic v okrese Plzeň-jih. Pod správní území patří Kucíny a Zálesí. První zmínka o obci pochází z roku 1328. V roce 1380 je uváděn Vilém z Příchovic. Rod Příchovských z Příchovic se postupně rozvětvil a je ve 14. století zmiňován v širším okolí. V roce 1614 se Příchovice a Týniště dostaly do majetku Bedřicha Švihovského z Rýzmberka a na Nalžovech. O rok později Bedřich připojil ještě Skálu a Újezd. V roce 1625 odkázal Příchovice s Přešticemi synu Petru Vokovi, jenž připojil Lužany. Roku 1716 se Příchovice staly majetkem Jindřicha Antonína Hennigara ze Seeberka, který vlastnil nedaleké Horšice. Ten si Příchovice vybral za své sídlo a nechal přestavět místní tvrz na barokní zámek. V roce 1784 koupil statek hrabě Hugo ze Schönbornu. Roku 1900 tady bylo 525 obyvatel a 69 domů.      

Dominantou obce je barokní zámek, na návsi stojí kaple sv. Jana Nepomuckého. Poblíž zámku se rozkládá areál někdejšího poplužního dvora. Pod vrchem Ticholovcem se nachází lesní kaple sv. Vojtěcha, na jižním úbočí vrchu najdeme kapličku sv. Anny. Za vidění stojí také Příchovický betlém.

V Příchovicích se roku 1878 narodil historik, knihovník a redaktor Josef Volf (1878–1937), pozdější ředitel Knihovny Národního muzea. V obci pobýval hudební skladatel a sběratel lidových písní Oldřich Blecha (1892–1951), jenž koupil po první světové válce příchovický zámek, v němž chtěl vybudovat rekreační středisko pro skladatele. Tento podnik však skončil neúspěchem.

Svatovojtěšská pověst

Pověst vysvětluje vznik názvu vrchu Ticholovce. Místem procházel sv. Vojtěch na své cestě z Říma. Opodál stála žena s dětmi a pravila jim, aby byly ticho, že jde lovec. Načež Vojtěch odpověděl, že se místo bude jmenovat Ticholovec. Když odešel od skály, zůstal na ní jeho stín. Pověst se šířila ústním podáním, až ji roku 1892 vytesal Bartoloměj Kočandrle z Přeštic do pamětní desky.   

Pověst o černém psu

Pověst se pojí také s příchovickými loukami, na nichž se měl zjevovat strašidelný pes. Středem luk mezi Příchovicemi a Přešticemi vedl chodníček. V loukách byly močály a tůňky, které tady nechávala často rozvodněná řeka Úhlava. Přes mokřiny se klenula dřevěná lávka vroubená vrbovým křovím. Proto se této pěšině říkalo Ve Vrbičkách. A právě tady mělo strašit, tudíž se lidé z Příchovic neradi zdržovali v Přešticích až do tmy. Když vstoupili na toto území, vynořil se ze tmy velký černý pes a připojil se k nočnímu chodci. Obavy však byly zbytečné, protože zvíře nikdy nikomu neublížilo. Pouze kráčelo spolu s chodcem až na kraj vesnice, kde poté záhadně zmizelo.  

Josef Volf

1878-1937

Literatura

Seznam literatury

Soubory ke stažení

Pracovní list [řešení]

Rejstříky

místní:

• Přeštice
• Horšice
• Příchovice
• Radkovice
• Skála
• Zálesí
• Újezd
• Lužany
• Úhlava
• Kucíny
• Týniště
• Ticholovec

věcný:

• kaple sv. Jana Nepomuckého
• zámek
• tvrz
• pověst
• poplužní dvůr
• svatovojtěšská legenda
• lesní kaple sv. Vojtěcha
• kaplička sv. Anny
• Příchovický betlém

jmenný:

• sv. Vojtěch
• Jaroslav Šindelář
• Bedřich Švihovský z Rýzmberka
• Vilém z Příchovic
• Petr Vok z Rýzmberka
• Jindřich Antonín Hennigar ze Seeberka
• Hugo ze Schönbornu
• František Václav Eisenreich
• Jiřina Andrlíková
• Josef Volf
• Oldřich Blecha
• Bartoloměj Kočandrle