Radonice leží 4 km severovýchodně od Domažlic. V blízkosti potoka Zubřiny u obce byly roku 1993 objeveny pozůstatky slovanské zahloubené chaty se zlomky keramiky a šperků. Další doklady osídlení z 11. a 12. století byly objeveny poblíž čp. 10 (vrstva s mladohradištní keramikou). První písemná zmínka o Radonicích je z roku 1310. Tehdy patřily k majetku kláštera Ostrov u Davle. Název obce je odvozen od osobního jména Radoň.

Roku 1420 zapsal král Zikmund Lucemburský ves jako zástavu Bohuslavovi z Janovic. Šlo patrně o bratra majitele hradu Rýzmberka Racka Staršího z Janovic, Zikmundova příznivce. Dalšími zástavními držiteli byli rytíři z Hrádku (pravděpodobně Bohuchvalové z Hrádku, tedy z Lacemboku). Církev sice Radonice roku 1548 vyplatila, ale ihned je prodala Jindřichovi z Plavna. 

Dalším majitelem vsi byl Šebestián Markvart z Hrádku, purkrabí hradu Karlštejna, který si roku 1549 pořídil z konfiskací po prvním stavovském odboji panství hradu Nový Herštejn (sídlo tehdy již v Únějovicích). Tento rod vlastnil Radonice patrně do konce 16. století. Roku 1654 (berní rula) patřily Radonice již pod panství Černínů v Osvračíně.

Roku 1720 přešly Radonice s Osvračínem pod Chudenice, roku 1734 pod Kanice. Od roku 1756 byly Radonice samostatným statkem. Nový majitel Josef Jáchym Schmidtgräbner z Lustenecku (zemřel roku 1766, pohřben v kostele v Běhařově) si zde postavil zámek. Koncem 18. století se Radonice opět vrátily ke statku Kanice.

Lidová tradice klade polohu barokního zámku do míst s pomístním názvem Za zámkem. Zdeněk Procházka píše, že zámek stával podle staré mapy z roku 1838 na severním okraji vsi. Jeho stopy jsou ještě patrné v dnešním objektu čp. 16 (zbytky starých sklepů). K zámku patřil také pivovar. Starší literatura zpravidla uvádí, že zámek zanikl koncem 19. století.

V 19. století existovala v Radonicích menší židovská obec, která měla i vlastní školu a modlitebnu. Židé měli v Radonicích malé krámky, v budově bývalého zámku vyráběli počátkem 19. století tkalouny. Z Radonic se Židé odstěhovali do větších měst už koncem 19. století.

Kolem roku 1850 byly u Radonic otevřeny dva lomy na křemen, které zanikly na počátku 20. století. V obci pracovala v 19. století také cihelna. Na polích východně od vsi sbírali hlínu hrnčíři z Kolovče. Dne 15. 10. 1861 projel kolem Radonic první vlak (trať Plzeň – Domažlice). Před 1. světovou válkou se v Radonicích ve velkém pěstovaly husy, na jednom statku drželi až 60 kusů. Husy šly hlavně na vývoz do Bavor. Lidem, kteří je vykupovali, se říkalo „husáci“.    

Pomníček obětem první světové války byl na návsi odhalen roku 1925. Za císaře padlo ve válce 14 místních mladých mužů. Na konci druhé světové války prošli přes obec Vlasovci. Radonice patřily k obcím, které osvobodili Američané (5. 5. 1945). Po druhé světové válce odešlo z obce 21 rodin osídlovat pohraničí. V obci pracovalo JZD, které mělo slušné hospodářské výsledky. Roku 2004 slavili místní hasiči 100. let od založení svého spolku.

V obci se zachovala zajímavá lidová architektura. Na návsi stojí novorománská kaple sv. Jakuba Staršího s obloučkovým vlysem z roku 1930. Kaple má obdélníkový půdorys, z průčelí vyrůstá hranolová věž. Presbyterium je ukončeno trojbokým závěrem. Loď má falešnou valenou klenbu. Obrazy Křížové cesty z roku 1931 signoval malíř Josef Amerling. Pěkně udržovaný objekt (opraven 1995 a 2004) je v majetku obce.

Radonice samostatným statkem

V novověké historii byly Radonice samostatným statkem za Schmidtgräbnerů. Josef Jáchym Schmidtgräbner z Lustenecku si pořídil vlastní statek v Radonicích v době, kdy se sepisoval tereziánský katastr. Víme proto, co k malému statku roku 1757 patřilo: Bylo to např. 177,2 strychů polí, dva rybníky, ovčín, panský mlýn se dvěma vodními koly. V Radonicích žilo 14 poddanských rodin, pracovala zde obecní kovárna.

Josef Jáchym Schmidtgräbner

umírá 1766

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Ostrov u Davle

věcný:

• lidová architektura
• cihelna
• židovská obec
• lom na křemen
• pomník obětem
• kaple sv. Jakuba Staršího

jmenný:

• Bohuslav z Janovic
• Josef Jáchym Smiedtgraebner
• Bohuchval z Hrádku
• Josef Amerling
• Racek Starší z Janovic
• Černínové