Obec se nachází 7 km severozápadně od Domažlic, 5 km jihozápadně od Horšovského Týna. Okolí bylo osídleno již od doby bronzové, jak dokládá rovinné sídliště poblíž Březí či mohylová pole západně od vsi. Meclov je zmíněn již na kladrubském falzu z roku 1115. Leží na obou březích Černého potoka. V severní části obce stojí původně gotický kostel Archanděla Michaela. Kolem kostela také vznikla nejstarší část vesnice. Koncem 14. století se Meclov dostal do rukou světských držitelů. Od roku 1542 patřil k panství Poběžovice. V Meclově převážilo postupně německé obyvatelstvo. Německý název obce, Metzling, je poněmčenou podobou původního českého názvu. Většina starších domů vznikla na přelomu 19. – 20. století.

Meclov měl snad už od poloviny 18. století židovskou náboženskou obec, místní Židé se živili hlavně podomním obchodem, vykupovali peří a kůže. V 18. století zde byl i židovský vinopalník a vdova, která vyráběla krajky. Kolem roku 1849, kdy zde žilo deset židovských rodin, byla v Meclově vybudována jednoduchá klasicistní synagoga. Židů však postupně ubývalo, podle sčítání lidí roku 1930 už v Meclově nežili žádní. Synagoga byla později používána jako hasičská zbrojnice.

V okolí Meclova se od roku 1870 do 70. let 20. století těžil živec. Zatopený lom slouží dnes jako zásobárna pitné vody pro město Horšovský Týn. Pod Červeným vrchem směrem k Mašovicím se zachovaly zbytky živcového mlýna. Pod farou u kostela stojí památník obětem 1. světové války. Jde o upravený pomník, který byl původně roku 1906 postaven na počest císaře Františka Josefa I.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Březí u Meclova
• Poběžovice

věcný:

• hradiště
• synagoga
• rovinné sídliště
• kaple sv. Jana Nepomuckého

jmenný:

• císař František I.
• J. a D. Baštovi